PO OBNOVĚ VODNÍHO PŘÍKOPU JSME PŘIKROČILY K RESTAUROVÁNÍ FASÁD. TO S SEBOU NESLO ZAJÍMAVÝ PROBLÉM TÝKAJÍCÍ SE METODY, PROTOŽE JSME MĚLI K DISPOZICI DVĚ RŮZNÉ HISTORICKÉ VRSTVY, Z NICHŽ JSME MOHLI VYBÍRAT: STARŠÍ, RENESANČNÍ FASÁDU, PŘIBLIŽNĚ Z ROKU 1550, S JEDNODUCHÝMI PÍSKOVCOVÝMI RÁMY KOLEM OKEN A ROZSÁHLÉ ČÁSTI PŮVODNÍ, JEDNODUCHÉ SGRAFITOVÉ DEKORACE (S PROSTÝMI MOTIVY NAPODOBUJÍCÍMI VELKÉ CIHLY), KTERÁ SE ZACHOVALA POD NOVĚJŠÍ BAROKNÍ OMÍTKOU. TATO DRUHÁ VRSTVA POCHÁZEJÍCÍ Z POČÁTKU 18. STOLETÍ BYLA ZAJÍMAVÁ PRO SVÉ PLASTICKÉ VIBRACE DODANÉ ŠTUKATÉRKOU PRACÍ NA FASÁDĚ, S VLYSY, ŠTÍTY NAD OKNY A HLAVNÍ VSTUPNÍ BRANOU S ERBY.

NAKONEC JSME SE ROZHODLI ZACHOVAT OBĚ VRSTVY A STÁVAJÍCÍ FASÁDA JE TEDY DOKLADEM NEBO OTEVŘENOU KNIHOU SVÉ VLASTNÍ HISTORIE. OPATRNĚ JSME ODHALILY A CO NEJPEČLIVĚJŠÍMI TECHNIKAMI OBNOVILY SGRAFITOVOU OMÍTKU. VŠECHNY CHYBĚJÍCÍ ČÁSTI BYLY DOPLNĚNY NEUTRÁLNÍ OMÍTKOU, ABY BYLO NA PRVNÍ POHLED JASNÉ, CO JE ORIGINÁL A CO BYLO ZTRACENO. BAROKNÍ ČÁSTI A MALBA BYLY ROVNĚŽ OBNOVENY DO PŮVODNÍHO STAVU – ORIGINÁLNÍHO TEPLÉHO PÍSKOVCOVÉHO ODSTÍNU, KTERÝ KONTRASTUJE S MLÉČNĚ BÍLOU OMÍTKOU.

KRÁSNÝM PŘEKVAPENÍM V PRŮBĚHU REKONSTRUKCE BYLO OBJEVENÍ NEOBVYKLÝCH POLOVIČNÍCH SLUNEČNÍCH HODIN NA HLAVNÍ, VÝCHODNÍ FRONTĚ. NEZVYKLÉ PRO SVÉ UMÍSTĚNÍ NA VÝCHODNÍ STRANĚ A PROTO TAKÉ JEN POLOVIČNÍ, PROTOŽE ODPOLEDNE SLUNCE ZMIZÍ ZA ROHEM. DATUM JEJICH VZNIKU, 1697, JE DŮKAZEM DALŠÍ STAVEBNÍ FÁZE, KTERÁ NEBYL DODNEŠKA ZDOKUMENTOVÁNA.

---THE END---