V ROCE 1911 UMÍRÁ PAN EMERICH CHOTEK, POSLEDNÍ ČLEN KAČINSKÉ VĚTVĚ RODU, A VEŠKERÝ JEHO MAJETEK, VČETNĚ TŘEBEŠIC A STATKU V NOVÝCH DVORECH DĚDÍ JEHO SYNOVEC, QUIDO THUN – HOHENSTEIN. QUIDO VŠAK RODINNÉ JMĚNÍ PROHÝŘIL V SÁZKÁCH A BYL NUCEN UPRCHNOUT PŘED SVÝMI VĚŘITELI DO ŘÍMA, KDE SE STAL VELITELEM ŠVÝCARSKÉ GARDY NA PAPEŽSKÉM DVOŘE. STÁT DAL JEHO MAJETEK DO DRAŽBY A V ROCE 1924 STATEK V TŘEBEŠICÍCH – ROZLOHA KTERÉHO SE DÍKY POZEMKOVÉ REFORMĚ Z LET 1919-22 ZMENŠILA NA PŘIBLIŽNĚ 120 HEKTARŮ - KUPUJE DR. VOJTĚCH VRANÝ, AGRONOM, JEHOŽ RODINA SI STATEK PRONAJÍMALA A VEDLA HO JIŽ OD KONCE 19. STOLETÍ. PŘI STEJNÉ PŘÍLEŽITOSTI ITALSKÝ STÁT ZAKOUPIL BAROKNÍ PALÁC THUN – HOHENSTEIN V PRAZE V NERUDOVĚ ULICI, KDE DNES SÍDLÍ ITALSKÉ VELVYSLANECTVÍ.
DR. VRANÝ PROMĚNIL STATEK VE VZOROVOU FARMU A KROMĚ DALŠÍCH VĚCÍ PROVEDL REKONSTRUKCI BUDOVY ZÁMKU, KTERÁ MUSELA BÝT PO STALETÍCH ZANEDBÁVÁNÍ V POLITOVÁNÍHODNÉM STAVU. DO ZÁMKU ZAVEDL ELEKTRICKÝ PROUD, CENTRÁLNÍ VYTÁPĚNÍ A VODU, VYMĚNIL VĚTŠINU OKEN A DVEŘÍ A OPRAVIL STŘECHU, PŘIČEMŽ VYMĚNIL PŮVODNÍ DŘEVENÝ ŠINDEL ZA ETERNITOVÉ TAŠKY. PO VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY SE V ZÁMKU USÍDLILO VELENÍ GESTAPA A PO PŘEVZETÍ MOCI KOMUNISTY V ROCE 1948 BYL CELÝ STATEK ZESTÁTNĚN A DR. VRANÝ BYL NUCEN SE I S RODINOU OPĚT VYSTĚHOVAT. HISTORICKÝ NÁBYTEK A OSTATNÍ MAJETEK ZANECHANÝ ZDE – PŘI VYSTĚHOVÁNÍ NEMĚLI DOVOLENO SI SEBOU NIC VZÍT – BYLY BRZY UKRADENY ČI ZNIČENY.
V NÁSLEDUJÍCÍCH DESETILETÍCH BYLY BUDOVY STATKU VYUŽÍVÁNY ZEMĚDĚLSKÝM DRUŽSTVEM VYTVOŘENÝM VESNIČANY Z TŘEBEŠIC, KTEŘÍ ROVNĚŽ HOSPODAŘILI NA POZEMCÍCH STATKU. Z TOHOTO DŮVODU PROBÍHALA ÚDRŽBA PROVOZNÍCH BUDOV, KTERÉ BYLY AŽ DO DEVADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ VYUŽÍVÁNY, A JSOU TEDY DOSUD V POMĚRNĚ DOBRÉM STAVU. KDYŽ VŠAK BYLY V SEDMDESÁTÝCH LETECH ZA VELKOU STODOLOU POSTAVENY NOVÉ STÁJE PRO KRÁVY A PRASATA, BYLY PŘEKRÁSNÉ STARÉ STÁJE OPUŠTĚNY A PONECHÁNY NAPOSPAS ZUBU ČASU. PO JISTÝ ČAS BYLA BUDOVA ZÁMKU VYUŽÍVÁNA JAKO ARCHIV MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ V PRAZE, PROČEŽ BYLY V JEHO ZDECH USKLADNĚNY TUNY PAPÍRU.
TATO SKUTEČNOST A NEJISTÝ, PROMĚNLIVÝ STAV HLADINY SPODNÍ VODY A PRAMENŮ POD ZÁMKEM, K JEHOŽ ZHORŠENÍ PŘISPĚLO I ZASYPÁNÍ VODNÍHO PŘÍKOPU, ZPŮSOBILO NĚKOLIK ZÁVAŽNÝCH ŠKOD NA STATICE VĚTŠÍ ČÁSTI BUDOVY, KTERÁ MĚLA NA NĚKOLIKA MÍSTECH TENDENCI SE HROUTIT.
VE DRUHÉ POLOVINĚ SEDMDESÁTÝCH LET SE STÁT NAKONEC ROZHODL ZASÁHNOUT A BYLY ZAHÁJENY PRÁCE NA KONSOLIDACI STATIKY. TY BYLY PROVEDENY RADIKÁLNĚ, TAKŽE DOŠLO KE ZNIČENÍ TÉMĚŘ VEŠKERÝCH PODLAH A ROZSÁHLÝCH MÍSTA NA RENESANČNÍ SGRAFITOVÉ OMÍTCE, ABY TAK MOHLY BÝT VYČIŠTĚNY A POMOCÍ VELKÉHO MNOŽSTVÍ BETONOVÝCH INJEKTÁŽÍ POSÍLENY KLENBY A ZDI.
AVŠAK PO ZASTAVENÍ PROCESU SEDÁNÍ A V DOBĚ, KDY BYLA BUDOVA ZÁMKU DOSUD V NEUPRAVENÉM STAVU, BYLA REKONSTRUKCE POZASTAVENA – COŽ BYLO V DOBĚ KOMUNISMU OBVYKLÉ – A NA BUDOVĚ JIŽ NEBYLY REALIZOVÁNY ŽÁDNÉ DALŠÍ PRÁCE. BUDOVA SE TAK PO DOBU DALŠÍCH 15 LET ROZPADALA.
PO SKONČENÍ ÉRY KOMUNIZMU BYL ZÁMEK SE STATKEM A PŘIBLIŽNĚ 120 HEKTARY POZEMKŮ STÁTEM VRÁCEN RODINĚ DOKTORA VRANÉHO, VNUKOVI PŮVODNÍHO MAJITELE. CELÝ MAJETEK BYL SAMOZŘEJMĚ V KATASTROFÁLNÍM STAVU, STEJNĚ JAKO VĚTŠINA PODOBNÝCH STATKŮ NA KONCI KOMUNIZMU, DOSLOVA SE ROZPADAL. PŘITOM VE ZMĚNĚNÝCH PODMÍNKÁCH PRŮMYSLOVÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, KTERÉ V TÉ DOBĚ PŘEVLÁDALO, NEBYLO MOŽNÉ STARÝ STATEK PROVOZOVAT JAKÝMKOLIV ZISKU SCHOPNÝM ZPŮSOBEM: DR. VRANÝ NEMĚL JINOU VOLBU, NEŽ NABÍDNUT PANSTVÍ NA PRODEJ. NA TRHU BYL NĚKOLIK LET, ALE ŽÁDNÍ KUPCI SE NEOBJEVILI.